Klíč k úspěchu cz

Switch to desktop

Dan Havlík - náměstek hejtmana oblast dopravy, silničního hospodářství, životního prostředí a zemědělství

Dan HavlíkMáte na starost jako náměstek hejtmana oblast dopravy, silničního hospodářství, životního prostředí a zemědělství, jak si s ochranou životního prostředí v Moravskoslezském kraji stojíme?

Ačkoliv je Moravskoslezský kraj často zvenčí vnímán jako průmyslový region, málokdo ví, že z hlediska přírodního bohatství nikterak nezaostává za ostatními kraji. Nachází se zde mnoho významných chráněných území, a to nejen v horských oblastech Beskyd a Jeseníků. Dokladem zachovalé přírody je i výskyt velkých šelem v Beskydech.

Moravskoslezský kraj je, nejen díky Beskydům a Jeseníkům, jedním z nejlesnatějších krajů v ČR a podpora přirozené obnovy lesních porostů je jednou z priorit kraje, kdy je každoročně finančně podporováno hospodaření v lesích s cílem přeměny druhové skladby lesů na porosty ekologicky stabilní.

Co se týče ochrany životního prostředí, asi bych se zmínil o několika oblastech:  

a) Ochrana ovzduší

V hustě osídlené části kraje se nachází oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší a to především z pohledu překračování imisních limitů pro polétavý prach (tzv. suspendované částice frakce pod 10 mikrometrů PM10) a benzo(a)pyren. Zde mohu určitě pozitivně hodnotit snižování emisí z průmyslových podniků, za posledních 10 let až 50 % pokles emisí prachových částic. Jsou také nastavena opatření u lokálního vytápění ve formě tzv. kotlíkových dotací, která výrazně přispívají ke snížení benzo(a)pyrenu a PM10.

b) Odpadové hospodářství

Odpadové hospodářství je do značné míry ovlivněno poměrně vysokou hustotou zalidnění a velkým počtem průmyslových zařízení, produkce 4,7 mil. tun za rok (dlouhodobě vyrovnaná). Podařilo se však vybudovat fungující síť zařízení pro nakládání s odpady a v oblasti třídění obalových odpadů se nám podařilo přeskočit celorepublikový průměr, každý občan kraje v roce 2014 vytřídil v průměru 41 kg/rok dále využitelných odpadů (papír, plast, sklo, nápojový kartón). Mimochodem, v roce 2011 jsme byli v těchto parametrech mezi kraji ČR na posledním místě, dnes jsme již ze 14 krajů na místě 8.  

Velkou pozornost věnujeme environmentálnímu vzdělávání a osvětě a každoroční podpoře nevládních neziskových organizací i obcí v jejich aktivitách v oblasti ekologické výchovy podpory udržitelného rozvoje (1,5 mil. Kč ročně).

Zátěží z minulosti již hodně ubylo, přesto stav ještě asi není úplně ideální?

Likvidace ekologických zátěží v kraji jsou naší prioritou č. 1. Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy a realizace, probíhají jednání na různých úrovních, kdy největším problémem je získání finančních prostředků státu. Podařilo se využít hned několika sanovaných ploch a brownfieldů k různým účelům (golfové hřiště v Karviné nebo DinoPark Ostrava v Doubravě, průmyslová zóna František v Horní Suché, Dolní oblast Vítkovic nebo Karolina). Další takto připravovanou oblastí je nyní mediálně známá průmyslová zóna Nad Barborou. Naopak velmi negativně kraj vnímá dění kolem lagun Ostramo, kdy sanační práce stále nejsou dokončeny.

Největší ostravská výrobní společnost Arcelor Mittal v poslední době vynakládá nemalé finanční prostředky do snižování prachových částic ve vzduchu, je šance, že Ostrava bude v tabulkách znečištění klesat?

Ano, postupný trend zlepšování kvality ovzduší v kraji je patrný, ale v meziročním porovnání vždy záleží na meteorologických podmínkách a na množství emisí z jednotlivých skupin zdrojů znečišťování ovzduší (průmysl - doprava - lokální zdroje).

ArcelorMittal Ostrava investuje do moderních odlučovačů a technologických celků i díky tlaku Moravskoslezského kraje. Krajský úřad MSK stanovil všem hutním provozům v našem kraji velice přísné emisní limity na úrovni nejlepších dostupných technik, které tyto podniky musí plnit nejpozději od března příštího roku. Tyto limity jsou v našem kraji nastaveny 2x přísněji, než ve zbytku České republiky. Kvalita ovzduší se díky těmto investicím v průmyslu zlepšuje, nicméně kvalitu ovzduší ovlivňují i další zdroje znečišťování ovzduší, které i bez průmyslu, jsou schopny naplnit limity pro kvalitu ovzduší a v některých případech je i výrazně překročit.

Nedávno médii proběhla zpráva, že se do Moravskoslezského kraje vrací život do potoků, mám na mysli raky, mají na to vliv zřizované čističky, nebo se obyvatelé chovají ekologičtěji?

Obojí, zejména výstavba kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích, kterou kraj za dobu své existence (15 let) podpořil částkou přes 390 mil. Kč (dotační program Drobné vodohospodářské akce 98 projektů, 230 mil. Kč, kofinancování 62 projektů podpořených ze státního rozpočtu částkou ve výši 160 mil. Kč), významně ovlivnila kvalitu povrchových vod v kraji.

Mnozí občané se chovají k životnímu prostředí šetrněji, napojují své nemovitosti na vybudovanou kanalizaci, tam, kde to není možné, předčišťují své odpadní vody v malých domovních čistírnách nebo je shromažďují ve vybíratelných žumpách (bohužel zdaleka ne všichni).

Co v ekologii plánujete dál?

Pokračovat v osvědčených aktivitách ve všech oblastech a ty dále rozvíjet. Nejvíce se určitě osvědčily aktivity vedoucí ke zlepšení stavu ovzduší a zdraví obyvatel. Je to celá řada dotačních programů - například „kotlíkové dotace“ nebo zdravotní pobyty pro děti předškolního věku, ale také čištění komunikací nad rámec zákonných povinností, či kontrola provozu zařízení. Nemohu také opomenout dotace podporu „správného“ hospodaření v lesích a rozvoj vodohospodářské infrastruktury v kraji. Chci také rozšířit podporu environmentálního vzdělávání a osvěty. Náš kraj je v tomto směru skutečně mimořádně úspěšný, za zavedení a úspěšné fungování environmentálního managementu – EMAS jsme získali v posledních dvou letech jako jediný kraj v Evropě opakovaně evropské ocenění. Vyplácí se nám také realizovat „chytré aktivity“ (soláry, elektromobily, CNG, energeticky úsporná opatření v budovách v majetku kraje) a v rámci konceptu SMART region zlepšovat životní prostředí, ale i celkovou kvalitu života v kraji.

Dalším tématem, které máte na starost je doprava, jak se vám cestuje po nejen po dálnici?

Co se týče dálnice samotné, je to tak trošku horor. V Ostravě máme na dálnici skokanské můstky, pokud chci jet autem do Prahy, musím se připravit na pravidelné kolony mezi Vyškovem a Brnem i v místě nejrůznějších zúžení vzniklých z důvodů plánovaných oprav dálnice mezi Brnem a Prahou. Pokud to vše zvládnu, pak ještě musím mít štěstí a nenatrefit na žádnou havárii. Přece jen je cesta do Prahy vlakem dnes jistější. Co se týče krajských cest II. a III. třídy, s nastupujícím podzimem končí opravy a jednotlivé úseky jsou plně zprovozňovány, takže se situace určitě lepší. Letos byl z pohledu financování oprav krajských komunikací skutečně výjimečný rok, asi už se nám nikdy nepodaří investovat během jednoho roku do oprav více než 1,5 miliardy Kč. Na straně druhé máme celou řadu cest konečně opravenu a navíc se podařilo zcela vyčerpat všechny možné evropské dotace na jejich rekonstrukci.

V letošním létě byla Ostrava téměř neprůjezdná, máme se bát i dalšího léta?

V Ostravě se letos sešla celá řada oprav a rekonstrukcí komunikací v gesci ŘSD, kraje i města, navíc se situace navíc komplikovala například na ulici Místecká kvůli opravě železničního mostu. Každý týden se setkávala skupina zástupců všech výše uvedených investorů, aby koordinovala jednotlivé stavby tak, aby vždy byla zajištěna nějaká objízdná trasa. Pak však stačí nedodržení termínu jedné stavby a začínají komplikace. To byla asi nejvíce patrné u oprav mostů na Místecké ulici (slavné mosty ŘSD při sjezdu z dálnice na ulici Místecká v Přívoze), kde zástupci Ministerstva dopravy a ŘSD postupně oddalovali termín dokončení z 15.7. až na současný termín 31.10.2015. V té chvíli samozřejmě došlo ke kolizi například s rekonstrukcí ulice Mariánskohorská, která byla v gesci Moravskoslezského kraje. Zde se nám ale podařilo ve spolupráci s dodavatelem stavby zkrátit dobu rekonstrukce z původních 100 dnů na 65. Asi to byla první stavba, kde se pracovalo i v neděli v noci, naštěstí tato ulice neleží přímo v domovní zástavbě, takže jsme si mohli tuto alternativu dovolit. Musím ale pochválit všechny, kteří se na letošních stavbách zajišťovaných krajem podíleli. Troufám si tvrdit, že se vše podařilo skutečně nad očekávání a přiznám se, že i dopravní komplikace v Ostravě jsem očekával ještě horší.

V příštím roce taková situace určitě nenastane, oprav bude minimum. V letošním roce chtěli všichni dočerpat finance z evropských fondů, což se podařilo, na rok 2016 však evropské dotace v podstatě nebudou. Přístího léta bych se tedy, coby řidič, nebál…

Jste speciální pedagog, to se vám v práci s lidmi jistě hodí?

Určitě se mi hodí. Jsem zvyklý komunikovat s lidmi a většinou se snažím problémy řešit přímo na místě, kde vznikají. Většinou se osobní kontakt vyplácí a občané oceňují, že se nerozhoduje o jejich problémech od stolu.

Jste velmi vytížený člověk, jak Daniel Havlík relaxuje?

Nejlepší relaxací je pro mne určitě turistika a pobyt v přírodě nebo sportovní aktivity. Když se najde chvilka, mířím do Beskyd nebo Jeseníků, ale na slušné „dobití baterek“ se stačí dvě hodinky projít po lese. Rád si chodím zahrát badminton.

V minulosti jste byl aktivním fotbalistou, nechybí vám fotbal?

Aktivně už si ho asi moc nezahraji vzhledem k tomu, že mám utržené přední křížové vazy v levém koleni, a ty mne přece jen docela limitují. Pokud ale vyjde čas, určitě pravidelně na fotbal chodím. Doma samozřejmě fotbal sleduji v televizi, což příliš netěší mou ženu, ale máme naštěstí dva televizory, takže dělba programů je jasná. Mohu tedy říci, že mi fotbal chybí jen zčásti.

Vaše osobní plány?

Plánů je vždy celá řada, ale určitě bych rád pokračoval v práci, která mne baví. Naštěstí dělat starostu obce a zároveň náměstka hejtmana lze poměrně dobře zvládnout i díky blízkosti Ostravy a Ludgeřovic a také mám štěstí na kvalitní spolupracovníky, na které se mohu spolehnout.

Děkuji za rozhovor Pavel Hrejsemnou

Dan Havlík Dan Havlík Dan Havlík Dan Havlík - Jednání Visegrádské čtyřky Dan Havlík Dan Havlík - Finále MS v hokeji. Odmala fandím Kanadě a tohle finále jsem opravdu užil... Dan Havlík Dan Havlík
Joomla SEF URLs by Artio

© Copyright 1994–2016 Pavel Hrejsemnou a dodavatelé ČTK, freedigitalphotos net. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu firmy Pavla Hrejsemnou - SROZUMEM cz, je zakázáno. Provozovatelem serveru Klíč k úspěchu je IČ 49795783 Suchdol 189, 285 02 Suchdol u Kutné Hory.

Top Desktop version